Kapitola 11.
,,No možná i dřív když popoženeme koně,ale víš...Mno...Máme zásob ještě dost, nestmívá se...Nechce se mi tam,byla bych radši kdybychom ji mohli objet."řekla a mimoděk si sáhla na krk.
,,Já nechápu proč?! Děje se něco Kate? Máš nějaký to tušení?"
,,Ne to ne. Ale prostě víš..bojím se že by na mě divně koukali a nebo tak...Nevím jak to říct! Achjo. Dobře,pojedeme tam, ale stejně nevím proč."
,,Protože je to jednodušší, sluníčko."usmál se Jirka a poslal jí vzdušnou pusu.
Kate se musela usmát a divný pocit ji alespoň na chvíli opustil.
Pomalu se blížili k vesnici a Kate měla pravdu,neuběhlo ani půl hodiny a už byli skoro u brány. Z vesnice k nim doléhal zvuk bubnů, křik, hašteření se žen na tržišti, smích dětí a občas zvuk klapotu koňských kopyt po kamenné cestě vedoucí mezi domy.
U brány postávalo několik žen s bílými čepečky na hlavách a krásnými hedvábnými šaty. Jedna z nich se koukala po Jirkovi a pak jen řekla: ,,Vítej v Trepoli, vesnici krásných žen." a pak se společně s ostatními ženami u brány hlasitě rozesmála.
Kate se zamračila a sesedla z koně. Chytila ho za ohlávku a vedla ho mezi domy,na Jirku se ani nepodívala a i přesto jí bylo jasné jak musel zrudnout rozpaky,když ho ta hloupá žena oslovila,nasadila si kapuci a zahalila svoji tvář a především uši.
Domy vesnice byli vchody nasměrovány na východ, zdi byli kamenné, ale překrásně pomalované ornamenty a obrazy především červené a růžové barvy, takže na kameni krásně vynikali. Střechy domů byli doškové, na tehdejší dobu velmi moderní.
Mezi domy se táhla už zmíněná kamenitá cesta lemovaná vždy malým pláckem trávy s několika volně rostoucími květinami nebo jen kvetoucími pampeliškami a jiným plevelem.
Cesta vedla do mírného kopce k rozsáhlému tržišti s malou kašnou uprostřed a zatáčela dál mezi domy.Byla to hlavní cesta. Tržiště vlastně nebylo úplně tržiště, podle Kate se během roku měnilo a mohlo být klidně i občasným místem konání poprav a jiných veřejných záležitostí vesnice. Dřevěné stánky byli postaveny do kruhu, takže návštěvník si mohl v klidu prohlížet vystavované zboží,aniž by se poté musel k dalšímu prodejci nějak proplétat mezi stánky nebo podobně.Prodávali muži i ženy bez rozdílu,dalo se tam sehnat skoro všechno co jste si usmysleli. Jídlo-hlavně:ovoce,zelenina,pečivo,sýry, maso(především vepřové ale dala se sehnat i ryba nebo uzená klobáska),koření a pak také voda,víno,čaje a mléko.Různé šperky,korále, ozdobné dýky,boty a překrásné dámské šaty se spoustou ozdob z korálků a perel.
Opodál tržiště se odehrávalo loutkové divadlo a tak se u něj s Kate zastavil a chvíli pozorovali boj statečného prince s mocným strašlivým čarodějem o ruku překrásné princezny. Od té doby,co přijeli do vesnice, se Kate na svého společníka ani nepodívala,teď stáli bok po boku a koukali na loutky, kolem nich se mačkal hlouček dětí a ti dva vzpomínali i na své dětství. Jirka se letmo dotkl její ruky a ona ho za ni chytla. Stáli mlčky ruku v ruce a napětí mezi nimi náhle vyprchalo jako by z nich tíha posledních dní a hodin spadla. Kate ho s úsměvem na tváři hladila palcem po ruce, v druhé držela za uzdu Matrixe. Chvíli stáli a mlčky dál pozorovali divadlo, když ale bylo jasné, že rytíř čaroděje přemůže, odešli. Cesta se stáčela doleva,vedla okolo hospody odkud k poutníkům doléhaly hlasité mužské hlasy, smích a vůně piva.
Z krčmy právě odešel vysoký muž v černém plášti s kapucí a obrovským tmavým kloboukem na hlavě a teď stál u zdi hned vedle dveří a pozoroval ty dvě ještě skoro děti.
Kate si přitáhla kapuci ještě víc do tváře a sklonila hlavu koukajíc na zem. Muž v tmavém se trochu pousmál, bylo to jen spíš nepatrné zvednutí koutků úst, ale za úsměv se to považovat dalo. Pak klimbavou chůzí odešel pryč,byl z něj cítit česnek a hlavně víno.
Kate spadl kámen ze srdce,ten chlap na ni působil divně a přitom to bylo způsobeno jen tím hloupým černým kabátem a kloboukem.V duchu si nadávala jak se mohla nechat jen tak vyděsit.
Jirka si všiml jejího dřívějšího zneklidnění , rozhlédl se okolo sebe, chytil Kate pod bradou a podíval se jí do obličeje.Nepřemohl nutkání políbit její plné rty.
Chvilku tam stáli,zdrželi se za ruce s ústy přitisknutými k sobě a očima zavřenýma. Když už koně začali znuděně frkat a přešlapovali z nohy na nohu, pustili se a rozhodli se pokračovat dál v cestě. Teď se kate cítila naprosto klidně, cítila létat motýlky v břiše, byla do Jirky opravdu velmi zamilovaná a zároveň jí mrzelo že ho dostala do jistého nebezpečí.
Cesta už se dál tolik neklikatila,čekala je příjemná rovina a viděli už další bránu-tentokrát vedoucí z vesnice ven. Za sebou uslyšeli ty bubny, co slyšeli ještě když byli před vesnicí. Otočili se a spatřili dlouhý průvod s krásnými dlouhonohými tanečnicemi v čele, kapelou a vesničany v maskách táhnoucí se za nimi. Kate a Jirka přidali do kroku a oba přemýšleli co asi můžou vesničané slavit.Raději ještě přidali do kroku, aby stihli včas projít branou z vesnice a neztratit se jeden druhému v tom chumlu. Stihli to jen tak tak a hned za branou se otočili, aby si ještě mohli prohlédnout zástup. Shlédli takový zvláštní tanec těch dívek vepředu a Kate jim jen tiše záviděla ty krásné šaty, třásně a korálky ve vlasech. Průvod pokračoval okolo brány vesnice až zmizel Jirkovi i Kate z dohledu. Až teď si oba všimli , že se před nimi tyčí další opevnění s budovami. Komplex byl obehnán hradbami a vypadalo to spíš na menší město. Chvíli stáli a koukali na to.
Kate uslyšela jak Jirkovi velmi hlasitě zakručelo v břiše a až teď si uvědomila , jaký má vlastně hlad. Pomalu šli směrem k městečku.
Bylo divné,že si ho nevšimli ještě před tím, než vešli do vesnice. Městečko bylo celkem velké. Na dřevěné tabuli pověšené na hradbách byl modrým vlnitým písmem napsán jeho název- Corholrm. Nic zvláštního,pomyslela si Kate a pak se koukla na Jirku. Zachytil její pohled a koukl na ní a zazubil se.
,,Pojedeme dovnitř do města?"řekla ,,Nebo si to objedeme?"
,,Jak chceš krásko."zazubil se
,,Já nevím..Asi tam bude hodně lidí, pojedeme okolo a cestou se najíme?."
,,To není vůbec špatný nápad"
,,A myslím..moment."koukla do mapy Kate ,,Jo,je tam potok nebo možná pomalejší řeka. Mohli bychom se tam skočit vykoupat ,zaplavat si ." usmívala se široce Kate.
,,Řeka..." Řekl Jirka a to slovo povaloval v ústech jakoby chutnalo jako štavík. ,,Řeka..no jasně.."přikývnul a snažil se tvářit normálně i když mu to vhánělo slzy do očí.
,,Promiň" zamumlala Kate a pohladila Jirku po rameni.
,,Co?Dobrý,je to v pořádku krásko. Nic se neděje" pokusil se usmát Jirka , ale byl to spíš bolestný úsměv plný smutku.
,,Měla jsem asi raději mlčet."zamumlala Kate a pobídla koně ke klusu.
,,Kate, nic se neděje,jasný?" řekl už normálně Jirka když k ní s Nodym doklusali.
,,Dobře..Mám tě moc ráda Jirko."usmála se na něj Kate a koukla zkoumavě.
Jirka se usmál štěstím a řekl že ji má taky moc rád. Jeli společně klusem a pořád si povídali.
Slunce stoupalo víš a víš na oblohu a když bylo nad nimi, dorazili k takovému plácku porostlému trávou hned u řeky. Kate měla pravdu,protože to byla říčka s klidným proudem vody, krásně čistá a dokonce v ní plavali i ryby. Od vodní hladiny se odráželi dopadající sluneční paprsky a vše vypadalo ještě světlejší. Bylo příjemně teploučko. Museli by stejně už zastavit i kdyby tu to místo nebylo. Měli záda celá rozlámaná a hrozně je bolel zadek od koňského hřbetu.Kate tiše klela, že si nekoupili ve městě aspoň sedlo.
Na protějším břehu říčky bylo vysoké rákosí a asi 3 kachny, hlasitě za kejhaly a odletěly neznámo kam.Oba břehy řeky lemovala vysoká tráva a občas nějaký ten bodlák nebo pampeliška. V trávě lezl sem tam nějaký brouk a nebo mravenec.
Kate i Jirka rychle sesedli z koní a ucítili pocit obrovské úlevy v oblasti zad. Koně sehnuli hlavy a začali žrát všudypřítomnou trávu.Kate vytáhla z tašky jídlo a hlavně vodu a společně s Jirkou začala obědvat. Cítila jak jí každé sousto klouzá až do žaludku a snažila se co nejdéle vnímat jeho chuť a vůni. Mlčky se na sebe usmívali, protože po většinou měli plnou pusu jídla, ale i tak si Kate všimla že není Jirka ve své kůži, každou chvíli bloudil pohledem k vodě a pak měl takový ten zasněný výraz ve tváři. Asi to nebyl nejlepší nápad, ale bylo tam opravdu krásně. Najedli se a chystali se pokračovat v cestě i když tělo protestovalo.Vyhoupli se do sedel a pokračovali dál v cestě.
,,Já nechápu proč?! Děje se něco Kate? Máš nějaký to tušení?"
,,Ne to ne. Ale prostě víš..bojím se že by na mě divně koukali a nebo tak...Nevím jak to říct! Achjo. Dobře,pojedeme tam, ale stejně nevím proč."
,,Protože je to jednodušší, sluníčko."usmál se Jirka a poslal jí vzdušnou pusu.
Kate se musela usmát a divný pocit ji alespoň na chvíli opustil.
Pomalu se blížili k vesnici a Kate měla pravdu,neuběhlo ani půl hodiny a už byli skoro u brány. Z vesnice k nim doléhal zvuk bubnů, křik, hašteření se žen na tržišti, smích dětí a občas zvuk klapotu koňských kopyt po kamenné cestě vedoucí mezi domy.
U brány postávalo několik žen s bílými čepečky na hlavách a krásnými hedvábnými šaty. Jedna z nich se koukala po Jirkovi a pak jen řekla: ,,Vítej v Trepoli, vesnici krásných žen." a pak se společně s ostatními ženami u brány hlasitě rozesmála.
Kate se zamračila a sesedla z koně. Chytila ho za ohlávku a vedla ho mezi domy,na Jirku se ani nepodívala a i přesto jí bylo jasné jak musel zrudnout rozpaky,když ho ta hloupá žena oslovila,nasadila si kapuci a zahalila svoji tvář a především uši.
Domy vesnice byli vchody nasměrovány na východ, zdi byli kamenné, ale překrásně pomalované ornamenty a obrazy především červené a růžové barvy, takže na kameni krásně vynikali. Střechy domů byli doškové, na tehdejší dobu velmi moderní.
Mezi domy se táhla už zmíněná kamenitá cesta lemovaná vždy malým pláckem trávy s několika volně rostoucími květinami nebo jen kvetoucími pampeliškami a jiným plevelem.
Cesta vedla do mírného kopce k rozsáhlému tržišti s malou kašnou uprostřed a zatáčela dál mezi domy.Byla to hlavní cesta. Tržiště vlastně nebylo úplně tržiště, podle Kate se během roku měnilo a mohlo být klidně i občasným místem konání poprav a jiných veřejných záležitostí vesnice. Dřevěné stánky byli postaveny do kruhu, takže návštěvník si mohl v klidu prohlížet vystavované zboží,aniž by se poté musel k dalšímu prodejci nějak proplétat mezi stánky nebo podobně.Prodávali muži i ženy bez rozdílu,dalo se tam sehnat skoro všechno co jste si usmysleli. Jídlo-hlavně:ovoce,zelenina,pečivo,sýry, maso(především vepřové ale dala se sehnat i ryba nebo uzená klobáska),koření a pak také voda,víno,čaje a mléko.Různé šperky,korále, ozdobné dýky,boty a překrásné dámské šaty se spoustou ozdob z korálků a perel.
Opodál tržiště se odehrávalo loutkové divadlo a tak se u něj s Kate zastavil a chvíli pozorovali boj statečného prince s mocným strašlivým čarodějem o ruku překrásné princezny. Od té doby,co přijeli do vesnice, se Kate na svého společníka ani nepodívala,teď stáli bok po boku a koukali na loutky, kolem nich se mačkal hlouček dětí a ti dva vzpomínali i na své dětství. Jirka se letmo dotkl její ruky a ona ho za ni chytla. Stáli mlčky ruku v ruce a napětí mezi nimi náhle vyprchalo jako by z nich tíha posledních dní a hodin spadla. Kate ho s úsměvem na tváři hladila palcem po ruce, v druhé držela za uzdu Matrixe. Chvíli stáli a mlčky dál pozorovali divadlo, když ale bylo jasné, že rytíř čaroděje přemůže, odešli. Cesta se stáčela doleva,vedla okolo hospody odkud k poutníkům doléhaly hlasité mužské hlasy, smích a vůně piva.
Z krčmy právě odešel vysoký muž v černém plášti s kapucí a obrovským tmavým kloboukem na hlavě a teď stál u zdi hned vedle dveří a pozoroval ty dvě ještě skoro děti.
Kate si přitáhla kapuci ještě víc do tváře a sklonila hlavu koukajíc na zem. Muž v tmavém se trochu pousmál, bylo to jen spíš nepatrné zvednutí koutků úst, ale za úsměv se to považovat dalo. Pak klimbavou chůzí odešel pryč,byl z něj cítit česnek a hlavně víno.
Kate spadl kámen ze srdce,ten chlap na ni působil divně a přitom to bylo způsobeno jen tím hloupým černým kabátem a kloboukem.V duchu si nadávala jak se mohla nechat jen tak vyděsit.
Jirka si všiml jejího dřívějšího zneklidnění , rozhlédl se okolo sebe, chytil Kate pod bradou a podíval se jí do obličeje.Nepřemohl nutkání políbit její plné rty.
Chvilku tam stáli,zdrželi se za ruce s ústy přitisknutými k sobě a očima zavřenýma. Když už koně začali znuděně frkat a přešlapovali z nohy na nohu, pustili se a rozhodli se pokračovat dál v cestě. Teď se kate cítila naprosto klidně, cítila létat motýlky v břiše, byla do Jirky opravdu velmi zamilovaná a zároveň jí mrzelo že ho dostala do jistého nebezpečí.
Cesta už se dál tolik neklikatila,čekala je příjemná rovina a viděli už další bránu-tentokrát vedoucí z vesnice ven. Za sebou uslyšeli ty bubny, co slyšeli ještě když byli před vesnicí. Otočili se a spatřili dlouhý průvod s krásnými dlouhonohými tanečnicemi v čele, kapelou a vesničany v maskách táhnoucí se za nimi. Kate a Jirka přidali do kroku a oba přemýšleli co asi můžou vesničané slavit.Raději ještě přidali do kroku, aby stihli včas projít branou z vesnice a neztratit se jeden druhému v tom chumlu. Stihli to jen tak tak a hned za branou se otočili, aby si ještě mohli prohlédnout zástup. Shlédli takový zvláštní tanec těch dívek vepředu a Kate jim jen tiše záviděla ty krásné šaty, třásně a korálky ve vlasech. Průvod pokračoval okolo brány vesnice až zmizel Jirkovi i Kate z dohledu. Až teď si oba všimli , že se před nimi tyčí další opevnění s budovami. Komplex byl obehnán hradbami a vypadalo to spíš na menší město. Chvíli stáli a koukali na to.
Kate uslyšela jak Jirkovi velmi hlasitě zakručelo v břiše a až teď si uvědomila , jaký má vlastně hlad. Pomalu šli směrem k městečku.
Bylo divné,že si ho nevšimli ještě před tím, než vešli do vesnice. Městečko bylo celkem velké. Na dřevěné tabuli pověšené na hradbách byl modrým vlnitým písmem napsán jeho název- Corholrm. Nic zvláštního,pomyslela si Kate a pak se koukla na Jirku. Zachytil její pohled a koukl na ní a zazubil se.
,,Pojedeme dovnitř do města?"řekla ,,Nebo si to objedeme?"
,,Jak chceš krásko."zazubil se
,,Já nevím..Asi tam bude hodně lidí, pojedeme okolo a cestou se najíme?."
,,To není vůbec špatný nápad"
,,A myslím..moment."koukla do mapy Kate ,,Jo,je tam potok nebo možná pomalejší řeka. Mohli bychom se tam skočit vykoupat ,zaplavat si ." usmívala se široce Kate.
,,Řeka..." Řekl Jirka a to slovo povaloval v ústech jakoby chutnalo jako štavík. ,,Řeka..no jasně.."přikývnul a snažil se tvářit normálně i když mu to vhánělo slzy do očí.
,,Promiň" zamumlala Kate a pohladila Jirku po rameni.
,,Co?Dobrý,je to v pořádku krásko. Nic se neděje" pokusil se usmát Jirka , ale byl to spíš bolestný úsměv plný smutku.
,,Měla jsem asi raději mlčet."zamumlala Kate a pobídla koně ke klusu.
,,Kate, nic se neděje,jasný?" řekl už normálně Jirka když k ní s Nodym doklusali.
,,Dobře..Mám tě moc ráda Jirko."usmála se na něj Kate a koukla zkoumavě.
Jirka se usmál štěstím a řekl že ji má taky moc rád. Jeli společně klusem a pořád si povídali.
Slunce stoupalo víš a víš na oblohu a když bylo nad nimi, dorazili k takovému plácku porostlému trávou hned u řeky. Kate měla pravdu,protože to byla říčka s klidným proudem vody, krásně čistá a dokonce v ní plavali i ryby. Od vodní hladiny se odráželi dopadající sluneční paprsky a vše vypadalo ještě světlejší. Bylo příjemně teploučko. Museli by stejně už zastavit i kdyby tu to místo nebylo. Měli záda celá rozlámaná a hrozně je bolel zadek od koňského hřbetu.Kate tiše klela, že si nekoupili ve městě aspoň sedlo.
Na protějším břehu říčky bylo vysoké rákosí a asi 3 kachny, hlasitě za kejhaly a odletěly neznámo kam.Oba břehy řeky lemovala vysoká tráva a občas nějaký ten bodlák nebo pampeliška. V trávě lezl sem tam nějaký brouk a nebo mravenec.
Kate i Jirka rychle sesedli z koní a ucítili pocit obrovské úlevy v oblasti zad. Koně sehnuli hlavy a začali žrát všudypřítomnou trávu.Kate vytáhla z tašky jídlo a hlavně vodu a společně s Jirkou začala obědvat. Cítila jak jí každé sousto klouzá až do žaludku a snažila se co nejdéle vnímat jeho chuť a vůni. Mlčky se na sebe usmívali, protože po většinou měli plnou pusu jídla, ale i tak si Kate všimla že není Jirka ve své kůži, každou chvíli bloudil pohledem k vodě a pak měl takový ten zasněný výraz ve tváři. Asi to nebyl nejlepší nápad, ale bylo tam opravdu krásně. Najedli se a chystali se pokračovat v cestě i když tělo protestovalo.Vyhoupli se do sedel a pokračovali dál v cestě.
Tááákže....
Potřebuju pomoc!!!
Můžeš zahránit můj blog...
Jedině ty!!!
Ano,je to pravda....
Tak se koukni na článek na mém blogu....