Kapitola 13.
Tamara stála v kuchyni, právě jí vypadl talíř z ruky a s hlasitým tříštěním dopadl na zem a roztříštil se na milion kousků , které leželi všude okolo. Oči měla vytřeštěné,ústa otevřená, stála uprostřed kuchyně,ztuhlá a koukala na matku. Ta k ní přistoupila a zatřásla s ní prudce až z ní málem vytřepala duši. Zakřičela na ni. ,,Tamaro! Co jsi to udělala? Jsi normální? Ty jsi pustila talíř na zem, to si odpracuješ a koupíš nový to ti zaručuju holčičko!" křičela její matka. Tamara byla úplně mimo a jen tiše zašeptala: ,,Kate". ,,Co to meleš?! Neslyším tě. Říkám že si to odpracuješ a nesnaž se na něco vymluvit! Na to tě znám moc dobře, tady ti žádná ta tvoje výmluva ani trochu nepomůže. Viděla jsem jak jsi ten talíř prostě pustila z ruky, nevyklouzl ti! Prostě jsi ho pustila." ,,Kate...něco..."znovu zamumlala Tamara a měla úplně zastřený pohled. Cítila se hrozně stísněně a zároveň jako by s Kate odešla i část jí samotné. Před očima se jí udělali černé mžitky a zamotala se jí hlava. Upadla na studenou podlahu a když se při pádu snažila z posledních sil něčeho zachytit a šmátrala rukou po stole,chytila jen další talíř, který se vedle ní roztříštil na zemi. Byl to ten s modrým okrajem,to bylo poslední co viděla. Zůstala bez hnutí ležet a pak jen nepříliš zřetelně cítila, jak jí někdo bere do náruče. Když upadla, měla matka sto chutí dát jí pár facek za už druhý rozbitý talíř, ale když si všimla jejích protočených očí a bezvládných paží dostala o ni opravdu strach.Tohle určitě vpořádku nebylo,proto ji raději zvedla ze setudené podlahy a odnesla na pohovku. Konečně Tamara otevřela oči a chytila se okamžitě za rozbolavělou hlavu. Naštěstí ji hlava jen bolela a nekrvácela.Chvíli viděla jen tmu,pak se jí obraz začal vyjasňovat a nad sebou uviděla ustaraný obličej své matky. Všechno se zdálo být hrozně rozmazané. V hlavě jí nepříjemně tepal puls a neslyšela nic kromě svého zrychleného dechu.V ústech měla sucho a byla jí hrozná zima, třepala se a po celém těle měla husí kůži. Zkusila trošku zahýbat prsty na rukou a cítila nepříjemné brnění, jako když si dlouho sedíte na ruce, ale prsty se pohnuly. Viděla o něco líp. Matka si všimla toho jak se dcera třese a přinesla ze skříně velkou silnou deku, kterou ji zakryla až po bradu. Také Tamaře donesla trochu čaje a přiložila jí obklad na čelo. ,,Mami?"pokusila se ze sebe vypravit, ale jen zasípala. Zakašlala a olízla si suché rty. ,,Mami?"řekla, ale svůj hlas uslyšela jakoby z velké dálky. Její matce se trochu rozšířily oči a jemně pohladila svoji dceru rozklepanou rukou po tváři ještě ani neposetou nedokonalostmi.Tamara tomu nejprve nemohla uvěřit,tak dlouho ji matka nepohladila. Její matka se hrozně zlobila,když zjistila, že Kate utekla, ale podle Tamary to bylo spíš způsobeno tím, že byla smutná a především že měla o Kate obrovský strach. Když Sylvie(matka Kate,Tamary a Nely)věděla, že Nela i Tamara spí, tiše plakala do polštáře. Ale když ráno vstala,byla opět silná a téměř bez emocí. V klidu nachystala snídani a tvářila se, jako by se nic nestalo i když jí to uvnitř hrozně bolelo. Tamaře bylo smutno hned první den a nemohla to skrývat. Postupně se k nim doneslo že utekla nejen Kate, ale i ten Carbowic kluk-Jirka. Říkalo se, že ho Kate uhranula a podobné nesmysli. Když šla Tam na trh prodat slepice, u jednoho stánku stály největší drbny z vesnice a hlasitě probíraly téma útěku Kate a Jirky.Tamara si stoupla kousíček od nich a poslouchala co říkají připravena i zasáhnout,kdyby šlo do tuhého. ,,Takový hezký chlapec to je a ona...škoda mluvit."řekla jedna s šedivými vlasy spletenými do dlouhého copu a v příšerných červených hadrech. ,,Jo..byla taková divná,viděla jsi její oči? A ty uši..hnus. A celá je taková divná.A jak si o sobě myslí kdo ví co..csss."hned se do pomlouvání vrhla další žena se zeleným šátkem na šišaté hlavě. V tu chvíli se k nim pomalu došourala další ošklivá stařena a hned horlivě přidávala svoje postřehy ohledně dvou utečenců. ,,Je to normální čarodějnice. Uhranula ho..Viděli jste ty její uši? Třeba je to elfka.." v tu chvíli se všechny tři chytili za ústa a tiše si to slovo opakovali pro sebe. ,,Jednou jsem slyšela že ta její matka měla nějaké pletky,vypadá na to."řekla žena s copem a nechutně se uchechtla. ,,To nebyli pletky,ona s tím divným chlapem nějakou dobu žila..Ale jestli jste si nevšimli tak ta druhá holka...ta...Tamara nebo jak se jmenuje taková není."oponovala žena s šátkem. ,,To je divný ne?"řekla ta co se přiloudala k nim. V tu chvíli toho měla Tamara právě dost, a proto hlasitě zakašlala.Babky se rozestoupili a nechali ji projít. Stejně se k novému hlavnímu tématu pomluv vrátili hned,jakmile se jim ztratila z dohledu. Bylo to kruté, ale ještě víc než rodina Kate trpěla Mary a Jack- rodiče Jirky. Možná si myslel že ho nemají rádi, ale teď to pro ně bylo ještě horší, ztratili i druhého syna, jejich život už neměl smysl.Jednou večer se na kopci, kde stál jejich dům rozhořel oheň. Dům shořel a oni v něm. Dlouho se lidé dohadovali, jestli se oheň sám rozhořel nebo se to stalo úmyslně. Možná spali když se to stalo,možná umřeli bezbolestně.Alespoň nějaká útěcha. Jejich shořelá těla na popel vesničané rozprášili do země,byl to zvyk. Nebylo to snadné pro nikoho. I malá Nela pocítila ,že se něco děje a proplakala tři noci, než si zvykla, že tam Kate prostě není. Tamara si nedokázala tak náhlou nevolnost nijak vysvětlit. Pomalu se s matčinou pomocí zvedla a upřeně se na matku podívala. Už několik dní(vlastně ode dne co byla na trhu) chtěla zeptat na něco velmi důležitého,ale ještě se nenašla vhodná chvíle, snad až teď.Promnula si oči a znovu se chytla za temeno,hrozně to bolelo. ,,Mami? Chci se tě na něco zeptat,nebudeš se zlobit ?" našla konečně Tamara odvahu k dotazu a trochu se usmála. Matka trochu povytáhla obočí do tázavého gesta a pousmála se.Přikývla. Tamara se nadechla a zašeptala: ,,Co je pravda na tom, že můj otec..že je elf?Víš možná jsou to jen pomluvy těch starých babek, ale říká se to už všude.Chci vědět pravdu mami. Jsem na to přece jen už dost stará, nemyslíš? Prosím tě řekni mi to." Výraz v matčině tváři se najednou změnil,trochu sklonila hlavu a upřela na Tamaru oči. ,,Je to pravda, ale je to o dost složitější Tamarko." řekla matka.Tamarko jí říkala jen, když se už opravdu něco dělo a ona o tom nechtěla dál mluvit, nebo to nevěděla. I tak na ni Tamara hleděla s otevřenou pusou a neschopná dalšího slova. Vlastně si myslela že to jsou jen povídačky. To že má Kate trochu "jiné" uši než ostatní a tak zvláštně modré oči brala, jako by na tom vůbec nic nebylo.Byla to přece jen její sestra. Matka si položila ruce do klína a dál na Tamaru upírala oči, začala vyprávět svůj příběh. Byla to opravdu romantika, to by dostalo "do kolen" i toho největšího bručouna. Ona(Sylvie) byla krásná,mladá dívka s dlouhými blond vlasy sahajícími po ramena a dokázala svým úsměvem pohladit na duši i rozbušit srdce mladého muže o poznání rychleji. Pohybovala se s ladností lesní víly a ráda si do vlasů zaplétala květiny. Byla okouzlující, ale ještě stále nenašla toho pravého. Dostávala velké množství nabídek k sňatku,ale o žádného z těch "kluků" neměla nejmenší zájem.Hledala toho pravého,romantického, ale zároveň muže.Takového který by nemusel říct ani slovo a ona věděla co si myslí,takového co umí postavit boudu,když na to příjde, ale zároveň dokáže být jemný.Takového který se nebude bát nebezpečí, ale nebude ani zbytečně ryskovat svůj život. Když se jednou ztratila v lese, tenkrát sbírala jahody a různé jiné druhy volně rostoucího lesního ovoce na koláč. Ztratila se a když se snažila najít cestu zpět domů, bloudila stále hlouběji do neznámého lesa. Pak si nic nepamatovala,věděla jen, že se probudila na velmi zvláštním místě. Později jí James(otec Kate..) řekl, že ji našel v lese,omilem jí prý omámili lesní víly.Nevěděla co je na tom pravdy, ale nějak víc po tom stejně nepátrala.Neviděla v tom žádný smysl,prostě to nechala plavat, to se naučila během života.Prostě některé věci nerozebírat příliš do hloubky, někdy se to nevyplácí. Všude okolo ní byli zvláštní lidé...nebyli to lidé,byli jinní, ale byli neuvěřitelně krásní.,možná spíš až dokonalí. Výškou dosahovali asi normálního člověka, zato však měli nesmírně dobře vypracovaná těla. Měli zvláštní pleť a hlavně uši,které většinou zakrývali hlouhé rovné světlé vlasy, sahající většinou do půli zad. Velmi výrazné různobrevné oči jim dodávali ještě víc na kráse. Bydleli ve stromech,možná se to může zdát podivné, ale tenkrát ještě královna vládla silnou mocí a elfové sami o sobě dokážou kouzlit. Stromy byli vysoké,listnaté a tvořili obydlí ve svém středu. Nahoru vedli točité schody, vyrůstající přímo z kmenu stromu. I když byla člověk(elfové a lidé nikdy neměli příliš dobré vztahy) chovali se k ní nadmíru slušně,nechali ji u nich prozatím bydlet,dali jí šaty upletené ze zvláštní látky,kterou nedokázala poznat a chutné jídlo i když to bylo jen ovoce.. Několik dní tam zůstala a v té době potkala Jamese. Líbil se jí od první chvíle,ten jeho zvláštní výraz ve tváři jí učaroval.Dvořil se jí a ona se nechala "dobývat". Ovšem scházeli se tajně,nikdo to nesměl vědět!A jak se blížil čas jejího odchodu, zjistil James , že bez ní nedokáže být. Proto musel jít za vládkyní a říct jí, že je zamilován do té cizinky. Bohužel se královna velmi rozlobila a oba dva vyhostila z říše. Připadalo mu to nesmírně nespravedlivé, ale nejen zamilovaní lidé dokážou pro lásku udělat téměř vše. Společně se vrátili do říše lidí a založili rodinu......Další příběh už zajisté znáte, ale ten už není tak štastný,bohužel. Tamara se usmívala celou dobu a občas se ï trochu začervenala. Líbilo se jí to.Taky by to chtěla někdy zažít na vlastní kůži. Matce se dokonce občas i zalesklo v očích. Tamaru napadlo, že vlastně matka Jamese stále ještě miluje.Bylo to smutné. ,,Je to moc hezký mami." culila se Tamara. ,,Ano,to ano. Teď si odpočiň,dobře?" ,,Ano mami.Mám tě ráda."řekla Tamara a usmála se, jako sluníčko. ,,Já tebe taky."usmála se Sylvie a políbila dceru na čelo. Pak odešla.