Kapitola 27.
Jak to bylo dál si Kate moc nepamatovala, je klidně možné, že někde po cestě omdlela vyčerpáním a on ji prostě ubytoval sám. Probudila se na matraci položené na zemi. Přes sebe měla přehozenou neuvěřitelně jemnou deku se zeleně vyšívaným vzorem listů. Právě koukala na strop místnosti. Byla ve stromu, moc ji to už nepřekvapovalo. Všechny domy elfů byly ve stromech.
Oknem nalevo od matrace proudilo do pokoje příjemné sluneční světlo. pod oknem stál masitý dřevěný stůl, který byl ozdoben vyřezanými ornamenty a na něm stála hezká skleněná váza, naplněná tmavou zeminou, ze které rostla malá květina, jejíž drobné tmavě zelené listy s nevýrazným žilkováním pohlcovaly sluneční paprsky a vyráběly čistý vzduch, jenž naplnil celý pokoj. U stolu stála dřevěná židle, trochu odsunutá od stolu a přes ni byly přehozené krásné šaty se vzkazem napsaným úhledným vlnitým písmem: TVÉ ŠATY JSME DALI VYPRAT. KOUPELNA JE VEDLE. TYTO ŠATY JSOU JEN TVOJE. OČEKÁVÁME TĚ NA SNÍDANI.D.
Kate se trochu zaculila a nechala dál putovat oči po pokoji.
Hned vedle stolu byly zavřené dveře a vedle nich malá knihovnička s několika svitky papíru. Na druhém konci místnosti byl otvor, nejspíš další dveře, které vedly ven. Kate si promnula oči a pomalým ospalým krokem se šla podívat otvorem ve stromě ven. Zjistila, že dolů vedou točité dřevěné shody, které se obtáčely okolo kmene tohoto stromu, jako nějaký dlouhý had. Okolo jejího "příbytku" byly další stromy stejně zařízené jako ten její. Dole viděla množství hliněných cest, na kterých si teď hráli malí elfové na honěnou, schovávanou, nebo na slepou bábu. Všude to žilo i když bylo teprve brzy ráno. Odšourala se ke druhým dveřím a zjistila, že za nimi je malá, ale vybavená koupelna s teplou vodou díky dopadajícím slunečním paprskům. Shodila ze sebe své špinavé šaty a hned jakmile ponořila své špinavé upocené tělo do vlažné voňavé vody s lístky květin, cítila se o mnoho lépe. Vydrhla ze sebe všechnu špínu, umyla si tvář a vlasy a oblékla se do překrásných bledě modrých šatů jemných jako dětská tvářička a lehkých jako pírko. Připadla si krásná a to se jí ještě asi v životě nestalo. Byla krásná.
Rozhodla se jít na snídani. Věděla kde je hodovní síň, protože okolo ní šli včera s Mótimem a on jim řekl, že tam probíhají snídaně, obědy a večeře za chladnějšího počasí, nebo pokud je u nich návštěva.
Oknem nalevo od matrace proudilo do pokoje příjemné sluneční světlo. pod oknem stál masitý dřevěný stůl, který byl ozdoben vyřezanými ornamenty a na něm stála hezká skleněná váza, naplněná tmavou zeminou, ze které rostla malá květina, jejíž drobné tmavě zelené listy s nevýrazným žilkováním pohlcovaly sluneční paprsky a vyráběly čistý vzduch, jenž naplnil celý pokoj. U stolu stála dřevěná židle, trochu odsunutá od stolu a přes ni byly přehozené krásné šaty se vzkazem napsaným úhledným vlnitým písmem: TVÉ ŠATY JSME DALI VYPRAT. KOUPELNA JE VEDLE. TYTO ŠATY JSOU JEN TVOJE. OČEKÁVÁME TĚ NA SNÍDANI.D.
Kate se trochu zaculila a nechala dál putovat oči po pokoji.
Hned vedle stolu byly zavřené dveře a vedle nich malá knihovnička s několika svitky papíru. Na druhém konci místnosti byl otvor, nejspíš další dveře, které vedly ven. Kate si promnula oči a pomalým ospalým krokem se šla podívat otvorem ve stromě ven. Zjistila, že dolů vedou točité dřevěné shody, které se obtáčely okolo kmene tohoto stromu, jako nějaký dlouhý had. Okolo jejího "příbytku" byly další stromy stejně zařízené jako ten její. Dole viděla množství hliněných cest, na kterých si teď hráli malí elfové na honěnou, schovávanou, nebo na slepou bábu. Všude to žilo i když bylo teprve brzy ráno. Odšourala se ke druhým dveřím a zjistila, že za nimi je malá, ale vybavená koupelna s teplou vodou díky dopadajícím slunečním paprskům. Shodila ze sebe své špinavé šaty a hned jakmile ponořila své špinavé upocené tělo do vlažné voňavé vody s lístky květin, cítila se o mnoho lépe. Vydrhla ze sebe všechnu špínu, umyla si tvář a vlasy a oblékla se do překrásných bledě modrých šatů jemných jako dětská tvářička a lehkých jako pírko. Připadla si krásná a to se jí ještě asi v životě nestalo. Byla krásná.
Rozhodla se jít na snídani. Věděla kde je hodovní síň, protože okolo ní šli včera s Mótimem a on jim řekl, že tam probíhají snídaně, obědy a večeře za chladnějšího počasí, nebo pokud je u nich návštěva.