close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Slzy Elfů 36.kapitola (poslední)

11. června 2008 v 18:45 | yfyv
Kapitola 36.
Udělala dva kroky směrem k němu a po tváři se jí začaly kutálet velké studené slzy.
,,Ššš, neplakej prosím, Katie. Nemám moc času, jen dnešní noc a pak mě už nikdy neuvidíš a tak nechci vidět, jak pláčeš."
,,Jak...Jak je to možné?"vzlykala Kate a koukala na něj.
,,Je úplněk, hodně jsi na mě myslela a já to všechno cítil, všechen ten smutek co v sobě máš a tak sem se vrátil, je toho tolik, co ti chci říct. Vlastně ani nevím kde začít, Katie. " řekl a posadil se do trávy koukajíc na hvězdy na noční obloze.
,,Johny..." řekla Kate, sedla si k němu a chtěla ho obejmout, ale on rychle ucouvl, jako by se jí štítil. Ona sklopila oči do trávy a pak se na něj podívala takovým nechápavým a zarmouceným pohledem zároveň.
,,Není to tak jak si myslíš, hrozně moc bych se tě chtěl dotknout a naposledy tě políbit, ale nejde to. Já... jsem mrtvý a tvá ruka by mnou jen prošla, mrzí mě to, Katie." zamumlal smutně a pak na ni upřel svoje krásné oči.
,,Aha. Johny, já se ti musím omluvit..-" než to stačila dopovědět, Johny jí skočil do řeči a pronesl:
,,Nemáš se za co omlouvat, vím to a důležité je to, že chci, aby jsi šla za ním. Vím že jsi do něj zamilovaná a on do tebe, je to osud, aby jste byli spolu a já jsem mrtvý a nikdy víc mě už neuvidíš. Nechci, aby jsi na mě zapomněla, ale pokud se to má stát, tak se to stane. Chápu teď mnohem víc věcí, než dřív a tak pochopím, pokud se budeš chtít zbavit té bolesti a zapomenout na mě. Chci jen, aby jsi věděla, že jsem tě vždycky miloval a milovat budu." výraz jeho tváře se měnil z vážného do smutného a pak opět do vážného. Kate se na něj dlouze zadívala.
,,Myslíš si, že je to osud? Já nezapomenu Johny, nikdy nezapomenu, slibuju ti to. Taky jsem tě milovala Johny." zašeptala a znovu neměla daleko k pláči, tak moc by se ho chtěla alespoň dotknout. Měl na sobě tu samou košili, ve které umřel, ale nebyla od krve a hlíny, seděl v trávě, hleděl na ni a jednu stranu tváře mu osvětlovalo měsíční světlo. Tento obraz si navždy uchovala ve své paměti.
,,Budu už muset jít, Katie. Hrozně mě to mrzí, ale už je čas, nezapomenu a ty se vrať za ním a buď s ním šťastná, protože nic lepšího pro mě nemůžeš udělat." pravil.
,,Nechoď, prosím ještě ne! Taky nezapomenu, jen prosím ještě nechoď! Prosím tě!" naříkala Katie a přiblížila se k němu o něco blíž a v tu chvíli si všimla vysokého tmavého obrysu postavy s křídly-byl to anděl. Černý anděl, který odváděl duše zářivým tunelem do nebe.
,,Opravdu musím Katie. Miluju tě." vstal a jeho hlas se jakoby stále vzdaloval, až po Johnovi nezbyla ani jediná památka. V tu chvíli položila hlavu do studené trávy, kde před chvílí ještě seděl a rozplakala se. Cítila jak se z ní všechen ten smutek a bolest nastřádaný za celý její život vytrácí společně se slzami, jenž kapaly do trávy a uvědomila si, že měl John pravdu. Opřela se rukama do trávy a s jejich pomocí vstala, nohy okamžitě začaly vnímat chlad trávy a začaly nepříjemně studit. Rozhodla se vrátit k ostatním na palouk a také, že nikdy nikomu o tomto zážitku neřekne, ale také na něj nikdy nezapomene, na tuto noc zázraků a na Johnyho, který se pro ni obětoval a vrátil se i po smrti, na Johnyho, který ji pořád miloval a ona jeho.

Pomalu se přišourala na palouk, kde už seděl Dínendal v kruhu s trpaslíkem Dunhou a elfkou Marillë, kteří se k sobě stále tulili a něco si šeptali navzájem do uší. Dínendal na ni zvedl své nebesky modré oči a dál se tvářil nesmírně vážně, pak vstal, chytil Kate za jemnou ruku a pevně ji obejmul. Kate vlastně vůbec nechápala co se děje, ale pak jí začal šeptat do ucha vysvětlení.
,,Katie, slyšel jsem od Mótima co si myslíš, já s ní vážně vůbec nic nemám, Cuilë je moje starší sestra. Já jsem se do tebe zamiloval Katie, nikdy jsem ve svém životě ještě nic podobného necítil, chci být jen s tebou Katie." zašeptal jí do ucha a pak ji pustil z objetí svých paží a usmál se tím svým úsměvem, kterého se Kate nemohla nabažit.
,,Taky jsem se do tebe zamilovala. Promiň, asi jsem se chovala hrozně hloupě, ale vypadalo to...Promiň Dínendale." zašeptala a koukala mu do krásně modrých očí. On si prohrábl vlasy vzadu na temeni hlavy, uculil se svým úsměvem a hned poté ji opět obejmul, položila mu hlavu na rameno a cítila opět jeho mužnou vůni a cítila se v bezpečí.
Trpaslík i Marillë se na ně se zájmem dívali, ruce propletené a na tvářích jim hrál šťastný a upřímný úsměv.
Pak se políbili. Nejprve se jen velmi opatrně dotkli rty, ale hned nato se jejich polibek stal procítěnější, přitiskli rty k sobě, Kate ho jemně chytila za týl hlavy a on jí položil jednu ruku na zadek a druhou na tvář, celá se třásla, ale nebylo to zimou. Stáli na paloučku, něžně se líbali, pár elfů na ně koukalo, ale ti dva vnímali jen sebe navzájem a nic jiného je nezajímalo, byli tam jen oni dva a jejich hladké rty, které po sobě klouzali v romantickém polibku. Byla to vážně noc zázraků a jak se říká, všechno špatné je k něčemu dobré.

KONEC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama