close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Slzy Elfů 4.kapitola

11. června 2008 v 18:13 | slzyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy
Kapitola 4.

Našla tašku, vytáhla ji zpod postele a otevřela. Začala do ní házet věci- oblečení, knížku, nožík, nádobu na vodu a nakonec i svoje úspory z loňského léta, které strávila kopáním na poli. Ze skříňky vytáhla plášť-ošuntělý šedý podšívaný plášť na knoflíky, který tu zbyl po otci a přehodila si jej přes sebe. Potichu přišla ke spící Nele, pohladila ji po tváři a políbila.Povzdechla a sešla s těžkou taškou ze schodů dolů.
Tam už stála Tamara a naprosto nechápavě na Kate hleděla. Kate se pousmála a pak se podívala do země. ,,Už tu nemůžu dál být, promiň že tě tu nechávám , ale jednou se vrátím, slibuji. Mám tě moc ráda sestřičko ,ale opravdu už nemůžu. Nezlob se na mě." položila tašku a obejmula Tamaru se slzami v očích. ,,Potřebuji, aby jsi matku když tak nějak zdržela, řekni třeba že jsem se šla projet, dobře?"zeptala se Kate a chopila se tašky. Tamara pořád stála, neschopna slova, pusu mírně otevřenou a v očích trochu nepřítomný výraz.
,,Neodjížděj prosím. Kam chceš jet?"Vysoukala ze sebe.
,,Já ještě nevím Tamaro..Nezlob se."Ještě jednou sestru obejmula,vzala z věšáku uzdu a šla před dvůr do stáje. Tamara ji doběhla, do ruky jí vtiskla několik mincí a velký šátek plný jídla.
,,Hodně štěstí Kate."zašeptala a ustoupila o několik kroků.
,,Děkuji ti. "řekla Kate a vložila mince i jídlo do tašky k ostatním věcem. Koukla na sestru ,usmála se ,i když jí to stálo obrovské úsilí a vešla do boxu. Ze zdi sundala dečku a položila ji na Matrixe.
,,Uděláme si velkou vyjížďku Matrixi, hodně velkou." utáhla pás a připevnila na něj tašku. Dala mu uzdu do huby a naskočila na něj. Pomalu krokem popošli ven, Kate se ještě otočila a pak pobídla koně do cvalu.

Cválala vesnicí nahoru do kopců, směrem k lesu. Náhle si všimla že opodál se popásá kůň Jirky, před jedním z nových domů. Zvolnila tempo a koukala, zda se jí to jen nezdá. Byl to on. Tajně si přála , aby teď vyšel před dům a spatřil ji. A jako by někdo její přání vyslyšel,Jirka vyšel před dům a všiml si jí.

Zastavil se a koukl na ni. Očima sklouzl na tašku a objevil se v nich výraz naprostého zděšení. Konečně se zmohl slova a přidušeně zavolal jméno Kate.
Ona zastavila, seskočila z koně a běžela k němu. Cestou jí praskly nervy a ona se rozbrečela. Padla mu kolem krku a plakala. Nevím jak dlouho, setrvali v této pozici ,ale on jí utěšoval a hladil tak dlouho, dokud nepřestala brečet. Poté se na něj podívala, z očí jí stále tekly slzy ,ale vzlyky ustaly a políbila ho. On se trochu usmál a konečně se zeptal co se stalo. Posadili se na kraj cesty a ona mu vyprávěla jak moc jí matka zmlátila a co jí řekla a jak Kate musela jít pryč. Celou dobu na ni koukal a chápal co cítí. Řekl jen ať chviličku počká a zmizel v domku.
Seděla na kraji cesty a přemýšlela jestli ji otec vůbec pozná.
Tady je něco na vysvětlenou . Věci se mají takto: Tamara a Kate mají pochopitelně stejného otce (když jsou ty dvě dvojčata) a ten od nich odešel, když jim bylo 8let . Poté byla matka 3 roky sama, dokud nepotkala Eduarda , se kterým o rok poději začali bydlet a který je otec Nely. Když před dvěma lety zjistil, že s ním Vanessa (matka Kate a Tamary) čeká dítě, prostě se sbalil a utekl. Nedávno se dozvěděli,že zemřel, někde o 100km dál při požáru, ale to je jiná kapitola. Prostě se neviděli asi 7 let a za tu dobu se Kate hodně změnila, sice jí bylo jen 15, ale dospěla , ať už po stránce fyzické nebo psychické.
Jirka doběhl s plnou taškou a usmál se na ni. Pískl na prsty a jeho kůň přiběhl k němu, Jirka mu upevnil tašku na záď. Pak znovu pohlédl na ni a usmál se. Nedokázal se tvářit vážně, když ji viděl, byla v jeho očích tak krásná.

,,Pojedu s tebou." řekl a chytil její ruce do svých a poté je políbil. Ona na něj koukla s velmi překvapeným výrazem ve tváři, ale zároveň i nesmírně šťastným, asi si v tu chvíli neuvědomovala následky. Věštit budoucnost prostě neuměla. Sice se jí stávaly občas zvláštní věci , ale nepřikládala tomu moc zvláštní důraz. Například když byl k ní někdo otočený zády a ona myslela silně na to, aby se k ní otočil,tak se to prostě stalo. A nebo dokázala občas zachytit tok myšlenek lidí, ale to se stávalo opravdu jen zřídka a nejčastěji u její sestry Tamary.

,,Cože? A co rodiče?" vyhrkla a vstala.
,,Neboj se , nechal jsem jim dopis s vysvětlením a myslím si, že si ani nevšimnou že jsem pryč. " pousmál se ještě.
,,Cože?Proč si to myslíš?"
,,Teď o tom nechci mluvit, později ti to vysvětlím,dobře?"
,,Ano, jak myslíš." naskočila na Matrixe a počkala na Jirku. Ten se vyhoupl na koňský hřbet a pobídl Haflinga do klusu. Kate se rozklusala za ním a když byli vedle sebe tak se zeptal : ,,Kam vlastně teď pojedeme?"
,,Musím najít svého pravého otce."
,,A víš kde žije?"
,,Za tímhle lesem vede cesta a po té se dostaneme do jedné vesnice jménem Roogan a tam prý žije můj otec." při tom slově "otec" se jí zaleskly oči a lehce zvedli koutky , jako když mluvíte o něčem zvlášť příjemném, ať je to zmrzlina nebo třeba milovaný herec.
,,Za lesem? Ty nevíš co se o něm říká? Víš Kate, já sice na pověry nevěřím, ale pochybuju že tam nejsou lupiči a podobní vyvrhelové co jne čekají na příležitost někoho okrást nebo zabít!Uvědomuješ si to? To přece musí nějak jít obejít ne?"
,,Ale notak,nebuď jako malá holka. Máme koně a tak to jen prosvištímě že si nás ani nevšimnou.Pojeď."rozcválala se k lesu.

Kdyby jen tušili, co v lese uvidí, tak by si ho určitě objeli velkým obloukem.
Kate jela po polní cestě, která vedla i lesem a Jirka ji brzy dohonil a tak jeli vedle sebe až k lesu. V místech, kde les začínal už nebyla cesta dost široká pro dva koně, možná pro dva lidi, ale ne pro dva koně, a tak museli jet za sebou. Jirka jel samozřejmě první, přece jen to byl už skoro muž.
V lese bylo šero a ne , tak příjemně voňavě , jako v jiných lesích. Nebyli vidět ptáci ani brouci, co jinde lezou. Bylo to zvláštní, snad až magické místo dýchající spoustou negativní energie a temna. Energii co zde vyzařovala, pociťoval i méně citlivý člověk jako mravenčení na krku a zádech, až ostrou bolest hlavy nebo nutkání zvracet. Kate patřila mezi ty citlivější. I když si nemyslela ,že by zde byli bubáci, hejkalové a podobné výmysly pohádkářů, cítila že je tu něco zvláštního, co se jí ani trochu nelíbilo.
Větve jehličnatých stromů byly husté a sahaly až na zem. Jen velmi těžko, se dalo jít stále po cestě. Les směrem ke středu houstl, až nebylo skoro vidět 10metrů před sebe. Bála se , aby se neztratila a pořád si hlídala, jestli je Jirka před ní.
Když se dostali asi do středu lesa, museli oba dva seskočit z koní a vést je skrz hustý porost. Nebylo to vůbec snadné, ale koně byli zatím celkem klidní, to horší přišlo asi ve 3/4 lesa, kdy začali nervozně podupávat a plašit se bez zjevného důvodu. Kate musela Matrixe držet velmi pevně, aby jí neutekl.

V tu chvíli uslyšela šepot. Byla to hrůzostrašná směsice slov, kterým nerozuměla, ale i tak naháněla hrůzu.Ozýval se všude okolo nich, občas trochu zeslábl a jindy byl naprosto hrůzostrašný.
Podívala se na Jirku a ten se nervozně rozhlížel kolem sebe. ,,Co to je,Kate?"
,,To já nevím, jedeme pryč." zatáhla Matrixovi za uzdu.
V tu chvíli šepot ustal. Kate koukala okolo sebe k smrti vyděšená a nechápala co se děje. Kolem ní prosvištěl šíp a zabodl se do kmene jednoho ze stromů. Kate vykřikla, skočila na koně a pobídla ho. ,,Jirko dělej! Musíme pryč!" okolo proletěl další šíp,tentokrát ji minul jen o pár centimetrů. Znovu koně pobídla tentokrát mnohem silněji. Ten konečně uposlechl a dal se do cvalu. Jirka také naskočil na koně, ale jeden šíp jej škrábl do levé paže a začala mu téct krev. Pobídl koně a brzy Kate dohnal.
,,Ty jo, slyšel jsi to?" ptala se ho s vyděšeným výrazem v obličeji a třesoucíma se rukama.
,,Jo, slyšel. Co to bylo? "
,,To já nevím. Jirko,ty krvácíš! Zastav. Prrr." Seskočila z koně,pomohla i jemu sesednout a poté ho posadil na pařez. Opatrně roztrhla látku trička okolo rány a podívala se na ni. Zkřivil obličej bolestí, když mu zastavovala krvácení.
,,Promiň, je to lepší miláčku? " zeptala se ho.
On se na chvíli zarazil a poté vykouzlil překrásný úsměv. ,,Ano, děkuju ti." řekl a políbil ji.
Stačilo ale jen malé zašustění a už stáli oba na nohou a nasedali na koně ve snaze být co nejdřív z tohoto hrozného místa.

Asi za další dvě hodiny, když se už začínalo stmívat , se dostali z lesa, živy a zdrávy. Sice s pár škrábanci a vyděšení , ale živí.
,,Stmívá se, měli bychom rozdělat oheň a někde přenocovat."navrhl Jirka a koukal na zapadající slunce za obzorem.
,,Dobře , tamhle je nějaká mýtina, tam by to šlo, ne?"
,,Ano, myslím že by to šlo."
Kate se usmála a pohladila koně po krku.
Když dorazili na mýtinu, pořádně pochválili koně, dali jim vodu a nechali je pást. Posbírali dříví a rozdělali oheň. Kate rozprostřela otcův plášť na zem a sedli si na něj. Stmívalo se , až byl na viděl jen měsíc a kupa hvězd na noční obloze. Slyšeli cvrčky, kteří ukazovali své umění a poslední ptáky, kteří dávali dobrou noc. Později už bylo slyšet jen praskání ohně. Přitiskli se k sobě, zakryli se dekou a poté usli klidným spánkem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 weegeth weegeth | Web | 11. června 2008 v 18:16 | Reagovat

ahoj

u mne je soutez o best celebritu

tak kdyz chces se zapoj

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama