Kapitola 7.
Stála bosa v trávě, někde v lese.Cítila jak je tráva plná rosy a ta ji studí do nohou a také cítila jak si lehounký chladivý větřík pohrává s jejími vlasy. Rozhlédla se a všimla si že stojí na travnaté cestě a okolo ní jsou stromy.
Zaslechla nějaký zvuk a otočila se za ním.
Po cestě cválal kůň s chlapcem na hřbetě a za ním asi další tři koně s postavami v černých hávech. Podívala se pořádně na chlapce, byl zvláštní, jen si v první chvíli neuvědomovala čím. Až když mu vítr shrnul kapuci z hlavy, všimla si že má krátké blond vlasy, překrásně modré oči a zašpičatělé uši. Byl to elf a utíkal před bandou přízraků na svém čistě bílém koni.
Pronásledovatelé se přibližovali stále blíž a blíž, uslyšela šepot, ten samý co slyšeli tehdy v lese, ale byl ještě o dost strašidelnější. Přepadl jí příšerný pocit úzkosti. Přikrčila se, ale dál pozorovala scénu. Nikdo z nich si jí ani nevšiml.
Mladý, krásný elf se najednou sklouzl z koně a položil něco nenápadně na zem, poté se rozeběhl mezi hustý porost a jeho kůň odcválal po cestě dál. Ty černé bytosti, dají-li se tak nazvat i když pro ně by se spíš hodil název "Zatracené duše" se po sobě krátce podívali , zastavili své koně(tehdy si až Kate všimla,že jediné co jim vykukuje zpod černé kápi jsou červené oči) a otočili se. Jeden z nich vydal nelidské zavytí a poté celá skupinka odcválala pryč. Elfův život byl zachráněn.
Kate jen zajímalo co to položil do mechu, vstala a pomalu šla k místu kde by měl předmět být.
V tu chvíli se probudila. Ležela v posteli a hlasitě oddechovala, chvíli jí trvalo než si vlastně uvědomila kde je. Z okna do místnosti proudilo světlo a bylo slyšet kokrhání kohouta.
Posadila se na posteli a všimla si, že Jirka stále ještě spí, probudit jej nechtěla, proto tiše vklouzla do bot položených vedle postele a odešla z ložnice.
Hned jakmile za sebou zavřela dveře ucítila vůni čaje, chleba a vajec. Snídaně již byla položená na stole a čekala jen na ni. Za stolem seděl její otec a prohlížel si jí s úsměvem na tváři.
,,Ahoj Kate,vyspala jsi se dobře?"
,,Ano tati."usmála se a sedla si za stůl.
,,Ä zdálo se ti něco hezkého?"
,,Zdál se mi zvláštní sen."
,,O čem byl?"zeptal se otec a začal snídat, při čemž ji stále pozoroval.
,,Už nevím."zalhala Kate a také se pustila do jídla.
,,Ta snídaně je výborná,otče."
,,Jsem rád že ti chutná, pamatuju si že jsem ti ji dělal každý den co jsem byl s vámi a tak nechci rušit tradici.
Kate se usmála.
,,Ale, budete muset odejít, zítra nebo ještě dnes. Jinak si vás najdou."
,,Ale mamka neví že jsme tady!"Naštvaně odsekla Kate.
,,Ona ne,tady ale nejde o ni.Jste ve velkém nebezpečí a musíte jít dokud máte čas. Vše vám dneska vysvětlím,dám vám mapu, ale to až vstane i tvůj společník, dobře?"Úplně klidně pravil otec.
,,Tomu nerozumím.Proč?Ty nás tu už nechceš?"
,,Kate..Kate tak tvůbec není,jen bych vás nedokázal ochránit a ty jsi vyvolená k tomu úkolu."
,,K jakému?"nechápavě pokývala hlavou Kate.
,,Všechno se dozvíš až příjde čas. Buď trpělivá. A teď se nasnídej, budeš potřebpvat spoustu sil, čeká vás velmi dlouhí cesta plná nebezpečí. Ale nechci tě děsit dceruško."
,,Dobře."pravila smířlivě Kate a posnídala.
Jirka vstal krátce po jejich rozhovoru a šouravým krokem vstoupil do kuchyně. Pousmál se na Kate a prohrábl si vlasy rozcuchané spánkem.
,,Dobré ráno pane Lewingtone, ahoj Kate." posadil se vedle ní a letmo ji políbil. Pak se pustil do jídla které leželo před ním na stole, měl hrozný hlad.
Když se oba převlékli do obyčejného oblečení zavolal je otec kate do kuchyně ke knihovně, posadili se do kruhu a čekali co se bude dít.
Zatímco Kate přímo hořela zvědavostí, Jirka vůbec nechápal o co jde.
James (otec) vytáhl z knihovnu jednu obrovskou rudou knihu na níž bylo kdysy zlatým úhledým písmem něco psáno, ale kniha byla tak ošoupaná, že teď nešlo nic z toho poznt. Otevřel ji hned u desek, sundal ji z obalu a na zem vypadl vellký trochu potrhaný kus složeného papíru. Odložil knihu a sedl si k "dětem". Papít rozložil na zem u knihovny.
Byla to mapa. Byl na ní zakreslen velký temný les kterým projížděli, Roogan, vesnička ve které žila Kate a ohromné množství dalších věcí které kate nikdy neviděla.
Na západě ležely věčně tmavé močály pokryté tak hustou mlhou že by vám nepomohlo ani sebelepší světlo, kde žili Amazonky a Ghaulové.
Jih patřil skalám, které obývali velmi silní, odpudivý a děsiví tvorové: Skřeti, přízrakové, zběhlí trpaslíci , obrovští draci chrlící oheň ,jejichž kůže byla porostlá velkými ostny a jejich tlama plná nejostřejších zubů, které kdy na světě byly. Jihozápad obývali Lerrnští trpaslíci.
Sever patřïl Kentaurům, střed i severo-východ patřil lidem. Včetně pouště a melého úseku moře. Na východě byla malá osada Druidů.
Elfové obývali Jihovýchod země.
Na mapě bylo mnoho dalších údajů- řeky, lesy a další podrobnosti jako cesty a podobně. Otec vše Kate i Jirkovi vysvětlil, co který symbol znamená a podobně.
Stála bosa v trávě, někde v lese.Cítila jak je tráva plná rosy a ta ji studí do nohou a také cítila jak si lehounký chladivý větřík pohrává s jejími vlasy. Rozhlédla se a všimla si že stojí na travnaté cestě a okolo ní jsou stromy.
Zaslechla nějaký zvuk a otočila se za ním.
Po cestě cválal kůň s chlapcem na hřbetě a za ním asi další tři koně s postavami v černých hávech. Podívala se pořádně na chlapce, byl zvláštní, jen si v první chvíli neuvědomovala čím. Až když mu vítr shrnul kapuci z hlavy, všimla si že má krátké blond vlasy, překrásně modré oči a zašpičatělé uši. Byl to elf a utíkal před bandou přízraků na svém čistě bílém koni.
Pronásledovatelé se přibližovali stále blíž a blíž, uslyšela šepot, ten samý co slyšeli tehdy v lese, ale byl ještě o dost strašidelnější. Přepadl jí příšerný pocit úzkosti. Přikrčila se, ale dál pozorovala scénu. Nikdo z nich si jí ani nevšiml.
Mladý, krásný elf se najednou sklouzl z koně a položil něco nenápadně na zem, poté se rozeběhl mezi hustý porost a jeho kůň odcválal po cestě dál. Ty černé bytosti, dají-li se tak nazvat i když pro ně by se spíš hodil název "Zatracené duše" se po sobě krátce podívali , zastavili své koně(tehdy si až Kate všimla,že jediné co jim vykukuje zpod černé kápi jsou červené oči) a otočili se. Jeden z nich vydal nelidské zavytí a poté celá skupinka odcválala pryč. Elfův život byl zachráněn.
Kate jen zajímalo co to položil do mechu, vstala a pomalu šla k místu kde by měl předmět být.
V tu chvíli se probudila. Ležela v posteli a hlasitě oddechovala, chvíli jí trvalo než si vlastně uvědomila kde je. Z okna do místnosti proudilo světlo a bylo slyšet kokrhání kohouta.
Posadila se na posteli a všimla si, že Jirka stále ještě spí, probudit jej nechtěla, proto tiše vklouzla do bot položených vedle postele a odešla z ložnice.
Hned jakmile za sebou zavřela dveře ucítila vůni čaje, chleba a vajec. Snídaně již byla položená na stole a čekala jen na ni. Za stolem seděl její otec a prohlížel si jí s úsměvem na tváři.
,,Ahoj Kate,vyspala jsi se dobře?"
,,Ano tati."usmála se a sedla si za stůl.
,,Ä zdálo se ti něco hezkého?"
,,Zdál se mi zvláštní sen."
,,O čem byl?"zeptal se otec a začal snídat, při čemž ji stále pozoroval.
,,Už nevím."zalhala Kate a také se pustila do jídla.
,,Ta snídaně je výborná,otče."
,,Jsem rád že ti chutná, pamatuju si že jsem ti ji dělal každý den co jsem byl s vámi a tak nechci rušit tradici.
Kate se usmála.
,,Ale, budete muset odejít, zítra nebo ještě dnes. Jinak si vás najdou."
,,Ale mamka neví že jsme tady!"Naštvaně odsekla Kate.
,,Ona ne,tady ale nejde o ni.Jste ve velkém nebezpečí a musíte jít dokud máte čas. Vše vám dneska vysvětlím,dám vám mapu, ale to až vstane i tvůj společník, dobře?"Úplně klidně pravil otec.
,,Tomu nerozumím.Proč?Ty nás tu už nechceš?"
,,Kate..Kate tak tvůbec není,jen bych vás nedokázal ochránit a ty jsi vyvolená k tomu úkolu."
,,K jakému?"nechápavě pokývala hlavou Kate.
,,Všechno se dozvíš až příjde čas. Buď trpělivá. A teď se nasnídej, budeš potřebpvat spoustu sil, čeká vás velmi dlouhí cesta plná nebezpečí. Ale nechci tě děsit dceruško."
,,Dobře."pravila smířlivě Kate a posnídala.
Jirka vstal krátce po jejich rozhovoru a šouravým krokem vstoupil do kuchyně. Pousmál se na Kate a prohrábl si vlasy rozcuchané spánkem.
,,Dobré ráno pane Lewingtone, ahoj Kate." posadil se vedle ní a letmo ji políbil. Pak se pustil do jídla které leželo před ním na stole, měl hrozný hlad.
Když se oba převlékli do obyčejného oblečení zavolal je otec kate do kuchyně ke knihovně, posadili se do kruhu a čekali co se bude dít.
Zatímco Kate přímo hořela zvědavostí, Jirka vůbec nechápal o co jde.
James (otec) vytáhl z knihovnu jednu obrovskou rudou knihu na níž bylo kdysy zlatým úhledým písmem něco psáno, ale kniha byla tak ošoupaná, že teď nešlo nic z toho poznt. Otevřel ji hned u desek, sundal ji z obalu a na zem vypadl vellký trochu potrhaný kus složeného papíru. Odložil knihu a sedl si k "dětem". Papít rozložil na zem u knihovny.
Byla to mapa. Byl na ní zakreslen velký temný les kterým projížděli, Roogan, vesnička ve které žila Kate a ohromné množství dalších věcí které kate nikdy neviděla.
Na západě ležely věčně tmavé močály pokryté tak hustou mlhou že by vám nepomohlo ani sebelepší světlo, kde žili Amazonky a Ghaulové.
Jih patřil skalám, které obývali velmi silní, odpudivý a děsiví tvorové: Skřeti, přízrakové, zběhlí trpaslíci , obrovští draci chrlící oheň ,jejichž kůže byla porostlá velkými ostny a jejich tlama plná nejostřejších zubů, které kdy na světě byly. Jihozápad obývali Lerrnští trpaslíci.
Sever patřïl Kentaurům, střed i severo-východ patřil lidem. Včetně pouště a melého úseku moře. Na východě byla malá osada Druidů.
Elfové obývali Jihovýchod země.
Na mapě bylo mnoho dalších údajů- řeky, lesy a další podrobnosti jako cesty a podobně. Otec vše Kate i Jirkovi vysvětlil, co který symbol znamená a podobně.